Možná to byl trochu risk vyrazit zrovna do Himálají v oblečení, se kterým jsme neměli do té doby moc zkušeností. Ale těch pár výletů, co jsme před odjezdem stihli, nám v merino od Crawler dalo důvěru. A jaké kousky že jsme to nejen s výhledem na osmitisícovky v posledních několika týdnech intenzivně testovali? Aby to bylo fér, rozepíšeme se vám každý zvlášť. Takže ladies first – na Ondrovu recenzi se můžete těšit v dalším dílu.
Foto: Ondra a Jitka
Můj Crawler v batohu:
Letní 100% merino s krátkým rukávem: Lehounké vzdušné triko, ve kterém se cítím, jako bych na sobě nic neměla, což je obzvlášť pohodlné ve velmi teplých dnech. Dobře se osvědčilo i jako podvlékací triko jako první vrstva. Snad jedinou nevýhodu je, že podle zvolené barvy je potřeba počítat s tím, že pod ním bude více či méně vidět spodní prádlo. Letní merino je perfektně sbalitelné, tak nezabere v batohu mnoho místa.
Zimní 100% merino triko s dlouhým rukávem: Pro mě top strop univerzální záležitost a to nejen proto, že do té malinovo-šedo-antracitové raglánové kombinace jsem se zamilovala na první pohled. Tato trika jsem měla s sebou dvě a stala se nejpoužívanější částí mé výbavy, a to nejen v Nepálu, ale i doma, kde postupně vytlačují do té doby oblíbená bavlněná trika z volnočasového a domácího oblečení. A kdyby mi to nebylo hloupé, tak v nich chodím i do práce. Ostatně tenké merino jsem v pracovním procesu už otestovala. Celkově mám oblibu v jednoduchých vršcích s dlouhým rukávem, ve kterých mi je dobře, když na krátké triko je moc chladno nebo větrno a v tričku a mikině zas moc teplo. Myslím, že tady se pak nejlépe ukazuje termoregulační schopnost merina. U mě toto zimní triko najde využití i v létě během našich četných výprav do hor a kempingových víkendů. Nevýhodou silného merina ale může být to, že má více než to tenké sklony ke žmolkování, což může podpořit třeba nošení batohů. Nicméně za celou dobu našeho putování, kdy jsem dva týdny chodila po horách s 12+ kilovým batohem jsem si nepřivezla jediný žmolek, ale stačil jeden výlet na české kopečky s batůžkem, ve kterém jsem měla jen svačinu, a záda mám ožmolkované nemálo. Takže svou vinu na tom bude mít i batoh samotný.
Foto: Ondra a Jitka
Merino s příměsí elastanu: Měla jsem tu možnost vyzkoušet novinku v dílně Crawleru, který se do té doby zaměřoval čistě na 100% merino bez příměsí. Na cesty jsem s sebou měla tričko a celo propínací mikinu oboje ušité ze směsi merino vlny a syntetických látek, kdy ta strana, která je na tělo, je z merina a lícová strana pak z polypropylenu. Díky tomu je oblečení mnohem více mechanicky odolné a příměs elastenu předchází nechtěnému „vykajdávání“, jak to známe u čistého merina (to se ale mimochodem po vyprání vždy ochotně vrací zpět do původního stavu). Podvědomě jsem z něho měla dojem, že vydrží více hrubé zacházení, což pro mě při pobytu v horách je důležité. Je ale pravda, že ani 100% merino mi nedalo záminku mu v tomto ohledu nevěřit. Zajímalo mě, jak se bude merino s příměsí chovat při zátěži, jestli ukáže stejné vlastnosti a vydrží to samé, jako čisté merino. Zatím mi připadá, že se obě látky chovají velmi podobně. Triko i po dlouhodobém nošení v zátěži zůstává svěží a rychle schne. Vytkla bych mu snad jedině to, že na omak z lícové strany nepůsobí tak měkce, jako oblečení ze 100% merina, přeci jenom když se necháte rozmazlit oblečením z čistě přírodních materiálů, pak dotek syntetiky vnímáte jinak. Ale za mě mají tyto látky velký potenciál hlavně pro sportovní nadšence a na primárně více mechanicky zatěžované kousky oblečení, tak uvidíme, jestli se v nabídce Crawleru objeví natrvalo.
Foto: Ondra a Jitka
Oboustranná 100% merino čepice: Při vícedenních pochodech v horách je pokrývka hlavy nejlepší kamarád – všichni dlouhovlasí cestovatelé mi určitě rozumí bez hlubšího vysvětlování. A s merino čepicí jsme se skamarádily hodně rychle. U čepice jsem hodně vnímala termoregulační vlastnost materiálu a za celou dobu, co ji mám možnost nosit, mi v ní bylo příjemně jak v teplotách kolem nuly, tak v teplotách přesahujících deset stupňů. Ano, prostě se stávalo, že jsem ji vyloženě zapomněla na hlavě, i když teploty vystoupaly. Za mě co do materiálu jedna z nejšikovnějších čepic, co mám. Nicméně dospělácké modely čepice by si určitě zasloužily trochu upgrade střihu, aby na hlavě nedělaly takové „uši“, ale jak jsem měla možnost Crawler poznat, bude to jen otázka dotazu a nový nebo na zakázku upravený střih bude na světě.
Foto: Ondra a Jitka
A jak to vidí ON? Další díl si můžete přečíst ZDE
