Mám plnou skříň triček a mikin z moderních funkčních materiálů, která už se asi jen tak někam nepodívají. Poděkovat za to můžou merinu.
Ale pěkně od začátku. Když jsme se s Ondrou na konci září chystali na naše doposud největší, a hlavně nejvyšší horské dobrodružství – trekking v Himálajích, přišla nabídka otestovat tu oblečení z merina. Materiál jako takový jsme samozřejmě znali, ale do té doby moc nepoužívali. Já vůbec, Ondra měl jedno triko, které nosil při celodenní sportovní zátěži hlavně z toho důvodu, že trpí na vyrážky na pažích a někde se dočetl, že díky merinu by to mohlo být lepší. A to jednoduše proto, že se jedná o přírodní materiál.
Foto: Ondra a Jitka
Šikovných vlastností má merino oblečení mnohem více, mě na něm nejvíc lákala ta čistě praktická záležitost, a sice že ho můžete propotit sebevíc několik dní po sobě a triko nebude zapáchat. Uznejte, to se nejen při cestování po odlehlejších oblastech celkem hodí. Jen jsem si díky mizivým zkušenostem s merinem nebyla jistá, nakolik je to líbivý marketing a na kolik pravda. Vzhledem k tomu, že jsme se na rozdíl od většiny turistů rozhodli celý trek absolvovat na vlastní pěst a bez nosičů, nezbylo mi než věřit.
Cíl byl totiž jasný – co nejlehčí batohy, které budeme téměř dva týdny nosit den co den na zádech ve vysokých nadmořských výškách přes 4000 metrů. Museli jsme tedy minimalizovat všechno, co si s sebou zabalíme. S ohledem na délku cesty a očekávanou fyzickou náročnost bych si obyčejně brala minimálně čtyři dlouhá a krátká trika, alespoň dvě podvlékací tílka a mikinu. Plus speciální triko na spaní. To je celkem dvanáct kousků oblečení jenom na vršek, a to nepočítám nepromokavou a péřovou bundu. Po horách se mnou nakonec cestovala pouze dvě dlouhá trika z teplého merina, dvě krátká trika z letního merina a jedna merino mikina. A skoro se to stydím napsat, ale jedno z krátkých trik jsem nakonec ani nevytáhla. Když jsem totiž potlačila svoji holčičí potřebu zkrášlit se každý den jiným kouskem oblečení, nebyl k tomu jiný důvod. Na merino triku opravdu není cítit, že už ho nosíte několik dní, a to je pro mě jako pro cestovatele ten největší benefit, ne vždycky je totiž možnost věci si přeprat.
Krátké tenké merino doplněné mikinou mi dělalo společnost už při letu do Nepálu, který zahrnoval i několikahodinový stop-over v Dubaji a tahle kombinace se ukázala také jako ideální na první dny v Káthmándú, kdy jsme objevovali místní památky i gastronomii. Později jsem u svého „městský turista“ modelu pouze vyměnila kalhoty za trekové, nazula pohorky a vyrazila do hor. Prvních šest dní cesty za námi, z toho dva dny putování v horách a skóre jedno triko.
Foto: Ondra a Jitka
V Namche Bazaru, hlavním městě Šerpů a vstupní bráně k himálajským velikánům ve výšce tři a půl tisíce metrů, jsme oba krátký rukáv vyměnili za dlouhý. A během zbylých deseti dnů treku jsme každý střídali dvě dlouhá merino trika. Jedno na pochod, druhé většinou na podvečerní posedávání u čaje a na spaní. Podle aktuálního počasí a denní doby se dlouhé silné merino ukázalo jako velmi praktický kousek oblečení pro celodenní putování buď jako jediná vrstva, nebo v chladnějších částech dne doplněné o nepromokavou či zateplenou bundu.
Merino je termoregulační, píše se v každém popisu. To je něco, co jsem si nějak nedovedla vyložit. Jak jako v zimně hřeje, v létě chladí? Tuhle vlastnost si uvědomíte, a hlavně pochopíte až po prvním vyfuněném kopci. Znáte ten pocit, kdy se rovina začne prudce zvedat a dosavadní pohodová chůze se stává náročnější? Tepovka letí vzhůru, dech se zrychluje, tělo se zahřívá a tady to přijde. Uvědomuju si, že místo toho, aby mi začalo být nekomfortní horko, které v nutné pauze na vydýchání, vystřídá naopak pocit chladna na pod batohem zpocených zádech, se žádné přehřívání nebo studené triko nekoná.
Foto: Ondra a Jitka
Merino umí skvěle regulovat pociťovanou tělesnou teplotu a když je potřeba, tak na rozdíl od syntetických látek hřeje i mokré. Vlastnost k nezaplacení, a to se ani nemusíte šplhat do pěti a půl tisíců metrů nad mořem, jako my, abyste ji ocenili. Tuhle jeho vlastnost si stejně tak, jako na střeše světa, užíváme při svižných procházkách se psem v té naší české kotlině. Merino se nám totiž od té doby stalo společníkem prakticky na všech výletech, ať už se jedná o pár hodinové procházky nebo vícedenní cesty. A jak vypadala trika, ve kterých jsme absolvovali přes 130 kilometrů v horách, kdy jsme v součtu nastoupali více jak 9600 metrů? Na rozdíl od nás svěže tak, že by si to s přehledem mohla dát hned ještě jednou.
Jak obstálo merino nejen v Himálajích? Plusy a mínusy merino vlny, jak to vidí ONA? Další díl si můžete přečíst ZDE
