Autor: Liz Ham (převzato z woolmark.com)
Poptávka po merino vlně poslední roky velice stoupá. Není se totiž čemu divit. Oblečení z merino vlny má skvělé termoregulační vlastnosti a je to přírodní materiál. Dalo by se tedy říci, že materiál budoucnosti pro funkční oblečení.
Při chovu ovcí se ale někdy používá kontroverzní praktika jménem mulesing.
Mulesing je chirurgický zákrok, který poprvé použil v dvacátých letech minulého století JHW Mules a po kterém je proto pojmenován. Během tohoto zákroku se jehňatům odstraní kůže okolo zadečku, obvykle ve věku 6 až 10 týdnů. Je to metoda prevence onemocnění zvaném flystrike, kdy parazitické larvy much napadají kůži právě nejčastěji v oblasti zadečku a často končí bohužel smrtí ovce. Odstraněním vlny je tak o hodně menší pravděpodobnost napadení larvami. Dříve se mulesing prováděl úplně bez umrtvení, ale rostoucí informovaností spotřebitelů byli farmáři nuceni používat alespoň analgetika a nebo od této metody úplně upustit.
Flystrike však bohužel ovcím v Austrálii stále hrozí, takže byly v posledních letech vyvinuty metody, jak mu předejít bez použití mulesingu. Jedním z nich je stříkání insekticidu na vlnu ovce v okolí zadečku a časté veterinární kontroly. Dalším způsobem je aplikace tekutého dusíku (zákrok zvaný „steining“), aby se mrazem zabily nervové buňky a vlna sama časem odpadla. V posledních letech také stále více farmářů začíná chovat vyšlechtěné ovce s menším množství záhybů kůže. Toto poslední řešení je samozřejmě pro pohodlí oveček nejlepší, ale obměnit celé stádo trvá delší dobu a znamená pro farmáře větší finanční investici.
Tuto drastickou metodu tedy lze nahradit důkladnější péči o ovce, která je samozřejmě z dlouhodobého hlediska časově náročnější a tím pádem nákladnější. To je důvod, proč je oblečení z mulesing-free vlny většinou dražší.
Jaké možnosti mají výrobci oblečení, pokud nechtějí tuto praktiku podporovat?
Důležité je nakouknout pod pokličku produkce vlněného oblečení a rozkrýt celý dodavatelský řetězec. Na obrázku níže můžete vidět jakými procesy projde vlna od momentu stříhání ovce až po hotový kousek oblečení. Ze složitosti a délky dodavatelského řetězce vlny vychází řada problémů. Jedním z nejdůležitějších je obtížné sledování původu vlny. V mnoha případech se vlna z různých zemí a různé kvality míchá dohromady, aby splnila poptávku po ceně nebo kvalitě. Konkrétní původ vlny je tak již nedohledatelný. Spousta firem proto nemá možnost si jednoduše zjistit původ vlny, ze které oblečení šije.
Komplikovaný dodavatelský řetězec Crawler (zdroj: Crawler)
Zpětně doložitelná je tak pouze kvalita oblečení, kterou lze laboratorně testovat. Zejména na obsažené chemické látky a tloušťku vlákna. Tuto kvalitu má Crawler doloženou certifikátem Pure New Wool od společnosti Woolmark.
Proč na stránkách Crawler nenajdete informaci o mulesing-free vlně?
Často se můžete u výrobce nebo prodejce oblečení dočíst, že je jejich vlna mulesing free. Většinou jde o informaci založenou na čestném prohlášení některého ze subdodavatelů, která je prakticky neověřitelná. Jak se totiž říká, často „papír snese všechno“.
Aby si tedy zákazník mohl být jistý, že je oblečení z mulesing-free vlny, měl by vyžadovat ověřitelný certifikát vydaný nezaujatou třetí stranou. Zajistit si důvěryhodnou certifikaci není v této oblasti jednoduché a dovolit finančně si ji mohou spíše větší firmy. Jedněmi z nejvíce uznávaných certifikátů je RWS (Responsible Wool Standard) a také GOTS (Global Organic Textile Standard). Pojďme si tyto a další certifikace merino vlny více přiblížit.
Certifikace zajišťují welfare zvířat a dobrou péči o půdu, na které se ovce pasou. Tyto certifikace musí mít zpravidla každý člen dodavatelského řetězce. Díky tomu je možnost zjistit původ vlny od farmy až k výrobci oblečení zcela transparentně a s jistotou. Některé obsahují ještě kritéria pro sociální odpovědnost nebo zdravotní nezávadnost.
Responsible Wool Standard (RWS) – vydává nezisková organizace Textile Exchange, mezinárodně uznávaný a velice přísný certifikát.
ZQ Standard (ZQS) – vydává The New Zealand Merino Company.
New Merino Standard (NMS) – vydává organizace NewMerino.
Sustainawool (SW) - vydává nezisková organizace AWEX (Australian Wool Exchange Ltd).
GOTS - Global Organic Textile Standard – V dnešní době nejpřísnější mezinárodně uznávaná certifikace pro textilní výrobky – zahrnuje nejenom pohodlí ovcí, pracovníků, ale i zdravotní nezávadnost a šetrnost zpracování k životnímu prostředí. Nejpoužívanější je na oblečení z biobavlny.
National Wool Declaration (NWD) – vydává nezisková organizace AWEX (Australian Wool Exchange Ltd). Systém, který umožňuje australským farmářům prohlásit, že je jejich vlna mulesing-free a poté tuto informaci dále používat. Není to tedy de facto certifikace a nemá tak přísná pravidla, ale je mezi australskými farmáři je hojně využívána.
Autor: Woolmark (převzato z woolmark.com)
Prohlášení o etickém získání vlny tedy z velké většiny stojí zatím pouze na vzájemné důvěře při nákupu příze, metráže, apod. Naši dodavatelé příze, kterou si necháváme v pletárnách naplést do našich autorských vzorů také používají označení mulesing-free. Nechceme ale zákazníky klamat prohlášením, za kterým si nebudeme 100% stát a nebudeme ho mít ověřené certifikací. Sami o naší vlně mluvíme tedy jako o "mulesing-free friendly". To znamená, že jsme udělali vše pro to, aby byla získána eticky. Krutou praktiku mulesingu samozřejmě podporovat nechceme. Kousek oblečení, který si u nás koupíte tak mohl být vyroben z mulesing free vlny úplně anebo alespoň z části.
Zákazníci naštěstí kladou na výrobce stále vyšší nároky, a tak pevně věříme, že i původ vlny bude postupem času více transparentní, a krutý mulesing nakonec úplně zakázán.
Nenechte se tedy oklamat pouhým textem na e-shopu, ale vyžadujte potvrzení původu vlny důvěryhodnými certifikacemi. Jen tak jsme schopni společným tlakem na dodavatele změnit způsob získávání vlny.
